Příspěvek na péči: jak o něj žádat krok za krokem

Rodiny často čekají příliš dlouho. Říkají mi: „Však to ještě zvládáme.“ Jenže v praxi to znamená, že dcera jezdí každý den po práci přes půl okresu a v noci pořádně nespí. Příspěvek na péči není almužna ani ostuda. Je to finanční pomoc, na kterou má váš blízký nárok, a čím dřív žádost podáte, tím dřív začne chodit.

říká Mgr. Petra Doležalová, DiS., vedoucí sociální služby PROMEDICUS sociální péče Benešov a okolí

Co je příspěvek na péči a komu patří

Příspěvek na péči je měsíční dávka pro lidi, kteří kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují pomoc druhého člověka. Dlouhodobý znamená, že potíže trvají déle než jeden rok nebo lze podle poznatků lékařské vědy předpokládat, že tak dlouho potrvá. Typicky jde o seniory po mrtvici, s demencí, s pokročilou artrózou nebo po zlomenině, která se nezahojila tak, jak měla. Příspěvek ale mohou dostat i mladší lidé a děti od jednoho roku.

Jednu věc si rodiny často pletou. Příspěvek nepatří pečující dceři ani synovi, ale tomu, kdo péči potřebuje. Ten ho pak používá na zaplacení pomoci. Může jí být člen rodiny, soused, asistent sociální péče nebo registrovaná sociální služba, třeba pečovatelka, denní stacionář nebo odlehčovací pobyt. Příspěvek nesnižuje důchod, nedaní se a nezáleží na tom, kolik má žadatel na účtu.

Kolik se dá v roce 2026 dostat

Výše záleží na stupni závislosti. Od ledna 2026 se zvedly částky v nižších stupních. Dospělý v I. stupni (lehká závislost) dostává 1 300 Kč měsíčně, ve II. stupni (středně těžká závislost) 5 400 Kč a ve III. stupni (těžká závislost) 14 800 Kč. Nejvyšší, IV. stupeň znamená úplnou závislost. Pokud o člověka pečuje rodina nebo terénní služba doma, činí příspěvek 27 000 Kč, při pobytu v domově pro seniory 23 000 Kč. U dětí do 18 let jsou částky v nižších stupních vyšší.

Pokud už příspěvek pobíráte, o zvýšení jste žádat nemuseli, úřad ho upravil sám.

Částky jsou vypláceny měsíčně. Ve IV. stupni platí vyšší částka, pokud o člověka pečuje rodina nebo terénní služba doma, nižší při pobytu v domově pro seniory či jiném pobytovém zařízení (domov se zvláštním režimem, domov pro zdravotně postižené)

Podle čeho se rozhoduje:
deset základních životních potřeb

Stupeň závislosti se neurčuje podle diagnózy, ale podle toho, co člověk v běžném dni sám nezvládne. Posuzuje se deset oblastí:

• mobilita (vstát z postele, přejít po bytě, vyjít schody)
• orientace (v čase, v místě, poznat blízké lidi)
• komunikace (domluvit se, zavolat si o pomoc, přečíst dopis)
• stravování (nakrájet jídlo, najíst se, napít se dost)
• oblékání a obouvání
• tělesná hygiena
• výkon fyziologické potřeby (dojít na toaletu, zvládnout inkontinenční pomůcky)
• péče o zdraví (vzít si léky ve správný čas, ošetřit ránu, změřit cukr)
• osobní aktivity (zajít k lékaři, na úřad, udržet kontakt s lidmi)
• péče o domácnost (nakoupit, uvařit, vyprat, zaplatit účty)

U dospělých platí jednoduchý klíč. Pokud člověk kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nezvládá tři nebo čtyři základní životní potřeby, odpovídá to I. stupni závislosti. Pět nebo šest nezvládaných potřeb odpovídá II. stupni, sedm nebo osm III. stupni a devět či deset IV. stupni. U dětí do 18 let se hodnotí pouze devět potřeb, protože péče o domácnost se neposuzuje. Navíc se jejich schopnosti porovnávají se zdravým dítětem stejného věku.

Pozor na slovo „zvládá“. Nejde jen o to, zda člověk určitou činnost nakonec nějak vykoná. Důležité je také to, zda ji zvládne bezpečně, v přijatelném standardu a bez pomoci druhého člověka. Babička, která se při oblékání musí opakovaně přidržovat, hrozí jí pád nebo potřebuje pomoc s jednotlivými kusy oblečení, může mít tuto potřebu hodnocenou jako nezvládnutou. Stejně tak dědeček, který si léky vezme, jen když mu je někdo nachystá a připomene.

Nejčastější chybu vidím u sociálního šetření. Senior se před cizím člověkem stydí, ráno se pečlivě učeše, vezme si sváteční svetr, uvaří kávu a řekne, že všechno zvládá sám. A pak přijde zamítnutí nebo první stupeň. Doporučujeme, aby u šetření byl vždycky někdo z rodiny, kdo ví, jak vypadá obyčejný úterní večer.

upozorňuje Mgr. Petra Doležalová, DiS., vedoucí sociální služby PROMEDICUS sociální péče Benešov a okolí

Jak žádat o příspěvek na péči:
postup krok za krokem

Celé řízení má pět kroků. Nemusíte je zvládnout za jeden den, ale vyplatí se začít co nejdřív.

1. Stáhněte si formuláře. Potřebné formuláře najdete na webu MPSV nebo na pobočce Úřadu práce. Žádost lze podat osobně, poštou nebo elektronicky prostřednictvím oficiálního formuláře MPSV.
   1. Žádost o příspěvek na péči si stáhnete zde
   2. Oznámení o poskytovateli pomoci zde
2. Podejte žádost na úřadu práce. Příslušné je kontaktní pracoviště podle trvalého bydliště žadatele. Žádost můžete odnést osobně, poslat doporučeně poštou, datovou schránkou nebo elektronicky.
3. Počkejte na sociální šetření. Sociální pracovnice z úřadu přijde domů a zjišťuje, jak člověk zvládá běžný den. Návštěva obvykle trvá kolem hodiny.
4. Posouzení zdravotního stavu. Úřad práce předá podklady Institutu posuzování zdravotního stavu. Ten na základě lékařských zpráv, výsledků sociálního šetření a případných dalších vyšetření posoudí stupeň závislosti. O samotném přiznání příspěvku následně rozhoduje úřad práce.
5. Rozhodnutí. Na základě posudku vydá úřad práce rozhodnutí o přiznání a stupni. Pokud s ním nesouhlasíte, můžete se do 15 dnů odvolat.

Často kladené dotazy

Jak se připravit na sociální šetření

Nejvíc pomůže deník péče. Zkuste si týden předem zapisovat, s čím a kdy pomáháte. Ráno pomoc do sprchy, v poledne ohřát oběd a připomenout prášky, večer doprovod na záchod, v noci dvakrát vstávání. Stačí obyčejný sešit. Sociální pracovnice uvidí jen jednu hodinu, deník jí ukáže celý týden.
Připravte si také aktuální lékařské zprávy, propouštěcí zprávy z nemocnice a seznam léků. Ukažte pomůcky, které doma používáte, třeba chodítko, sedačku do vany nebo nástavec na toaletu. A neuklízejte víc než obvykle. Byt má vypadat tak, jak vypadá ve všední den.
Během rozhovoru mluvte konkrétně. Místo „občas zapomíná” řekněte „minulý týden dvakrát nechala puštěný sporák”. Místo „chodí špatně” řekněte „od ledna dvakrát upadl v koupelně”.

Nezapomeňte na praktického lékaře

Posudkový lékař vašeho blízkého obvykle vůbec neuvidí. Vychází z dokumentace, kterou mu pošle praktik. Proto se vyplatí ještě před podáním žádosti zajít k praktickému lékaři a poprosit ho, aby do karty zapsal aktuální stav. Zmiňte pády, zhoršení paměti, inkontinenci, nové léky i to, že bez pomoci se člověk už neumyje.
Čím lépe zdravotnická dokumentace popisuje skutečný stav a jeho dopad na každodenní soběstačnost, tím kvalitnější podklady má posudková služba pro rozhodování. Proto je důležité, aby praktický lékař věděl nejen o diagnózách, ale i o konkrétních obtížích v běžném životě.

Jak dlouho to trvá

Úřad práce má na vyřízení žádosti zpravidla 60 dnů. Samotné vypracování zdravotního posudku má lhůtu 45 dnů, která se v některých případech může prodloužit. Protože se řízení během posuzování zdravotního stavu přerušuje, může celý proces v praxi trvat i několik měsíců. Pokud je příspěvek přiznán, vyplatí se zpětně od měsíce, od kterého vznikl nárok, nejdříve však od měsíce podání žádosti.

Pro osoby v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění existuje od září 2025 zjednodušené řízení. Na základě potvrzení od lékaře s příslušnou specializací je člověk automaticky považován za závislého ve III. stupni, a to po dobu 12 měsíců. Neprobíhá sociální šetření ani standardní posuzování zdravotního stavu. Úřad práce musí rozhodnout nejpozději do 30 dnů.

Lidé v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci, kteří potřebují paliativní péči, mají zrychlené řízení. Stačí doložit potvrzení od lékaře a sociální šetření ani posouzení posudkovým lékařem neprobíhá.

Kdo žádost vyřizuje

Na internetu ještě najdete články, podle kterých od července 2026 převzala příspěvek na péči Česká správa sociálního zabezpečení. Převod se ale odložil a nyní se počítá s rokem 2028. Žádost tedy dál podáváte na úřadu práce, který o příspěvku rozhoduje a vyplácí ho.

Když se stav zhorší nebo nesouhlasíte s rozhodnutím

Odvolání podáváte přes úřad práce, který rozhodnutí vydal, a rozhoduje o něm ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud se zdravotní stav blízkého časem zhorší, můžete kdykoli požádat o zvýšení příspěvku. Postup je podobný jako u první žádosti.

Jak pomůže PROMEDICUS

S vyřízením příspěvku na péči a mnoha dalšími záležitostmi v oblasti sociální péče pomáhá PROMEDICUS sociální péče v ORP Benešov u Prahy a ORP Třebíč.

Zdravotní sestry PROMEDICUS domácí péče chodí do domácností v 10 krajích ČR na doporučení praktického nebo ošetřujícího lékaře a jejich péči hradí zdravotní pojišťovna. Příspěvek na péči tak zůstává na sociální pomoc.

Žádost o příspěvek na péči vypadá na první dojem jako úřední labyrint, ale ve skutečnosti jde o pár formulářů a jednu návštěvu doma. Nejvíc rozhoduje příprava: aktuální zprávy od praktika, poctivě vedený deník péče a upřímnost při šetření. Nestyďte se říct, co nejde. Péče o blízkého je náročná a máte právo na to, aby vám s ní někdo pomohl.